Další táborový den přinesl další zákeřný plán nezbedných šotků. I když pochytaných šotků přibývá, ti zbývající se nehodlají jen tak vzdát. Tentokrát zaútočili kouzelným šotčím inkoustem přímo na královskou knihovnu a začali škrtat slova v knihách.

Zmatek odstartoval ve chvíli, kdy šašek chtěl dětem přečíst pohádku. V knížce ale chyběly všechny hlavní postavy. Trpaslíci přišli o Sněhurku, Růženku neměl kdo zachránit a v království zůstal jen král úplně sám. Slova, která šotci začmárali, se stala „mrtvými slovními zásobičkami“ a zmizely i věci a postavy, které představovala. Pomoci mohla jediná věc, a to živá voda.

Družinky se hned pustily do dvoudílné záchranné výpravy. V první části se děti vydaly do lesa kolem tábora, kde šotci schovali zapatlané pohádkové slova. Každé zakleté slovo musely děti nejprve najít, pomocí klacku odměřit bezpečnou vzdálenost a následně ho čistou živou vodou důkladně očistit a oživit.  

Jakmile měly družinky nasbíraný dostatek oživených slov, čekal je druhý náročný úkol. Mrtvá slova musely správně zasadit zpět do pohádkových vět, aby zlomenou kletbu definitivně prolomily. Věty se však nesměly psát obyčejně tužkou, ale musely se tiskat pomocí razítek. Za každou správně sestavenou větu, ze které byla pohádka hned poznat, získaly oddíly cenné body. 

Díky obrovskému nasazení všech se nakonec podařilo zachránit pohádkový svět před úplným zapomněním.  

Večer po setmění čekala na děti odměna za jejich celodenní úsilí v podobě Pohádkového lesa. Vedoucí a praktikanti si pro ně připravili stezku se čtyřmi známými pohádkami, u kterých se všichni skvěle pobavili. Pohádkové příběhy jsou tak u nás opět v bezpečí a my už jsme zvědaví, s čím na nás šotci vyrukují zítra!