A máme za sebou první den, který jsme odstartovali rozcvičkou. Nechyběla nám ani hudba, a tak ráno bylo hned příjemnější. 

Po snídani a úklidu chatiček se oddíly vrhly na dodělávání vlajek, pokřiků a zbytek volného času vyplnily hrami. 

3.oddíl bude během tábora poznávat mezinárodní dny. Dnešním tématem byl Mezinárodní den zdraví. Ten začal doplněním vitamínů při ochutnávce exotického ovoce a pokračoval logickými a pohybovými hrami. 

5. oddíl si zahrál chovatelské Země město a vyplnil přihlášky k získání chovatelského průkazu. Večer byly přihlášky schváleny a každý z oddílu dostal do péče svou slepici. O jednu slepici se stará dokonce i Kuba společně s Andreou. Doufáme, že na konci tábora bude počet slepic stejný jako na začátku.

Odpoledne jsme se zúčastnili vědecké konference, která kvůli zvláštní situaci proběhla v prostorách našeho tábora. Dozvěděli jsme více o Obrologické společnosti Čech a Moravy, o pátrání a výskytu obrů, o domněnkách ohledně jejich života, významu barev v obří říši nebo o pověstech a pohádkách, které o nich kolují. Důležitou přednáškou bylo i téma o překladači Tlumočník 1.

Na závěr přednášek se objevil zmatený kurýr, který přivezl jen papíry od balíku. Balík mu někdo pravděpodobně ukradl. To jsme se už nedozvěděli. Jak se rychle objevil, tak i rychle zmizel. 

V závěsu za kurýrem dorazily dvě badatelky. Ukázalo se, že jde o badatelky Obrologické společnosti, které působí přímo v terénu a přijely až z daleké Kamčatky.

Díky jejich pomoci jsme zjistili, že jsou po táboře rozmístěny znaky v morseovce, které nám pomohly rozluštit vzkaz přivezený kurýrem.

Vzkaz nás nasměroval k rozházeným dílům překladače Tlumočník 1, které byly ukryty v lese a společně s vědci jsme je poskládali dohromady. Už během skládání se obr probudil!

Neváhali jsme a ihned jsme se pokusili navázat kontakt s obrem. Ten však nebyl úspěšný. Obr na nás jen bručel a vůbec nic jsme se nedozvěděli.

Navázat kontakt jsme zkusili znovu po večerním nástupu. Tentokrát úspěšně! Obr působil nedůvěřivě, ale pomalu začal komunikovat. Jmenuje se Vendelín, usnul a spal tak dlouho, že mezitím zarostl do země. 

Přislíbili jsme mu, že na něj budeme hodní a seženeme mu sladkosti, protože obři jedí pouze večeři a tu jedině sladkou.

Dál už si chtěl obr zase odpočinou a popřemýšlet. Uvidíme, co nám prozradí zítra.